Historie Obec Těžba stříbra Zpět
 

Historie těžby stříbra

12. - 13. století

Pro toto období máme dostatek různých archivních materiálů, včetně různých smluv, týkajících se dolování. Lze z nich vyčíst, že hornictví bylo na svém vrcholu. A to jak v množství otevřených a provozovaných dolů, tak i v množství vytěženého stříbra. Bohužel názvy dolů a míst, uvedených ve smlouvách, lze jen obtížně, nebo nelze vůbec přiřadit k určitým prostorům, či místům těžby.

Hornické želízko Hornické želízko používané k dobývání stříbrné rudy, nalezené na odvalu dobývky nad Pekelnou štolou.
Stabilák Polovina "Stabiláku" Tento je unikátní zejména dvěma mlecími plochami. Obdobný exemplář není odjinud znám. A to i v rámci Evropy.
Běhoun Běhoun Běhoun Fragmenty "Běhounů"
Čištění Čištění Čištění Čištění jednoho z fragmentů panem mgr. P. Rousem z muzea v Havlíčkově Brodě a nálezcem, J. Havlíčkem ze Stříbrných Hor

14. - 15. století

Dochází k značnému útlumu a to z několika důvodů. Je to především náboženský a společenský rozdíl mezi horníky a místními obyvateli, což přímo souvisí s husitskými válkami. Pak je to objevení bohatých ložisek v Kutné Hoře a v neposlední řadě též vytěžení povrchových ložisek.

16. století

V jeho počátku dochází k obnovování starých a otevírání nových hornických děl. V polovině století nastává skutečný rozmach v těžbě i zpracování rudy. Např. dle neúplných zpráv bylo do Kutné Hory k mincování odevzdáno 400 hřiven stříbry, Zachariáš z Hradce si nechal vyrobit stolici ze 43 kg stříbra a další stříbrné náčiní. Z tohoto období pocházejí první popisy míst, kde se dolovalo a která jsou známa i dnes.

17. století

Jsou konány již jen pokusy a doluje se pouze skromně. Na konci století je veškerá těžba zastavena.

Nákres provozu hutě na výrobu mincovního stříbra.

Nákres hutě Nákres hutě

Tento plán hutě dal přibližně roku 1666 nakreslit kníže Ferdinand Josef z Dietrichsteina na žádost vrchního hejtmana Bedřicha Smilkovského z Palmberka. A její výstavba byla plánována v prostoru bývalé hutě ze 16. století, t.j. na louce mezi levým břehem Borovského potoka a cestou k Dolnímu dvoru pod Havířským rybníkem. Ten byl oficiálně zrušen r. 1774 a dnes je tam jen rákos a močál. Plán byl vyhotoven zemským prezidentem v Tyrolích a rozpočet na výstavbu činil 6 280 zlatých, v čemž nebyly zahrnuty byty pro personál (zde stojí za povšimnutí myšlenka sociálního zázemí pro zaměstnance již v 17. století). Kníže byl výší rozpočtu nemile překvapen. Smilkovský mínil, že by jej bylo možno zredukovat na 500 - 600 zlatých. O výnosnosti tavírny byl pevně přesvědčen. Dle něj, mohou-li s prospěchem taviti rudu, která obsahuje jen 3/4 lotu stříbra v Kutné Hoře, kde vůz uhlí dřevěného stojí 2 zlaté a kde za vodu a dříví musí platiti zvláště, tím spíše může býti podobný podnik zřízen ve zdejší krajině, kde vůz uhlí je za 7 grošů a všechny ostatní pomůcky zadarmo. Avšak ani toto knížete k investici nepřesvědčilo. A tak od její výstavby bylo upuštěno.

Popis zařízení provozu tavírny (Bráno z prava do leva, tedy dle výrobního procesu):

Originál je namalován na ručním papíře, jenž je opatřen ochranným vodoznakem, který znázorňuje erb rodu Dietrichsteinů. Jedná se pravděpodobně o jediné vyobrazení provozu hutě z druhé poloviny 17. století v České republice.

Nákres dolu Obrázek dolu ze slavného díla "10 knih o hornictví a hutnictví" od G. Agricoly

© Jaroslav Havlíček, Jan Špinar 2009

Erb obce Stříbrné Hory Stříbrné Hory Erb J. Havlíčka